Zápasník v kvádru

V hledišti se rozsvítilo a nastaly obvyklé závody – kdo bude dřív ve frontě u bufetu. Pravda, někteří spíš spěchali na toaletu, zejména dámy mívají frontu na WC dost nekonečnou. Ale o tom až jindy, teď zpátky do divadelního foyer k bufetu. U pultu už nakupovali dva vyfešákovaní hoši s napomádovanou hlavou a za chvilku si odnášeli dvě láhve sektu a několik skleniček. Za nimi doběhl malý kluk a volal: „Mamííí, honem, už jsme na řadě!“ Maminka teprve přicházela. Řada docela rychle narostla, študáci, dospěláci, rodiny, dámy ve večerním s malou kabelčičkou, prostě směs divadelních fanoušků. Jeden chlápek se od ostatních dost odlišoval – vazba, jak se říká, pod velkým sakem se dala tušit svalnatá postava, asi nějaký zápasník. Někteří lidi na něj hleděli s obdivem, jiní se asi báli, tak dělali, že tam není, že ho vlastně nevidí. Na konec fronty se přišourali dva – řekněme – stařečkové – pán a paní v úctyhodném věku. Vypadali jak Plhovy rodiče z Pejhřímova, byli skoro jako z pohádky. Jeden mladík se k nim otočil: „Pojďte prosím dopředu, my Vás pustíme, že?“ a otočil se na ostatní ve frontě, ani nečekal odpověď. Lidi sami od sebe udělali místo a pustili stařečky dopředu. Ti se trochu ostýchali, ale bylo vidět, že je jim taková pozornost milá. Pomalu se došourali k pultu a začali se rozhlížet, co by si mohli koupit. Babička se naklonila k dědovi a šeptala mu“ „To je drahé, dědo!“ „Tak co si dáte? Bude to šampaňské, víno, džus, Cola, chlebíček?“ oslovil je číšník za pultem. „My si to ještě rozmýšlíme.“ odpověděl rozpačitě děda. Vtom se dopředu přihrnul chlápek – zápasník a říká: „Dva chlebíčky a ..“ nestačil to doříci „Pane, proč předbíháte, nechte tady paní s pánem, ať si vyberou!“ osopil se na něj jeden starší pán. Lidi ve frontě to také komentovali. Ale zápasník se nedal odradit: „Pro mne dva džusy a tady pro paní s pánem dva chlebíčky a dvě skleničky sektu, tady jsou peníze!“ a podával číšníkovi srolované bankovky. Lidi ztichli a už nikomu nevadilo, že jich pár předběhl. Stařečkové překvapeně děkovali, ale zápasník si vzal dvě skleničky džusu a zmizel v davu, který korzoval na chodbě. Lidi ve frontě se najednou usmáli a sledovali, jak číšník odnáši stařečkům talíř a skleničky ke stolečku. Napětí, které ještě před chvílí ve foyere bylo, zmizelo. Víte, někdy věci nejsou tak, jak na první pohled vypadají, že.

16. října 2022

© PeKa057

Aktuality

  • 25.3.2025

    Už máte knihu „Fejetony psané na peci“? Najdete ji v e-shop Bookla.cz. Zde je ODKAZ . Nebo mi napište zprávu a já vám knihu pošlu.   

  • 20.3.2025

    Víte, co mě na psané baví? Že je to vyloženě kreativní. Je to krásné, když vás napadne kousek příběhu, který si poznamenáte a pak to dotvoříte. Často se mi stává, že vidím nějakou scenérii a příběh sám naskočí, stačí to jen zapsat.   

  • 15.3.2025

    V roce 2025 ještě nemám naplánované žádné autorské čtení, kde bude to první? Nechte se překvapit.